Grafické techniky


V ilustracích Ovidiových Proměn rozeznáváme tyto grafické techniky

  • mědirytina – mědiryt, nejstarší metoda tisku z hloubky, zahloubení kresby do povrchu tiskové měděné desky mechanickým způsobem. Vyrytí kresby rycími nástroji do hladkého povrchu měděné desky, do prohloubenin se zatírá tisková barva, která se obtiskává za velkého tlaku mědirytového lisu na papír. 
  • lept – tisk z hloubky, zahloubení kresby do povrchu tiskové měděné desky chemickým způsobem. Obraz je přenesen rycí jehlou do vrstvy ochranného krytu, pomocí kyseliny je pak vyhloubený do povrchu desky.
  • mědirytina s leptem – kombinace předchozích hlubotiskových technik, některé části jsou na rytině provedené mědirytem (šrafování, postavy atd.) a některé části jsou leptané (vykreslení oblých tvarů, listů, oblaků, vlasů apod.)
  • dřevořez – tisk z výšky, na dřevěné desce (podélní poříznutí kmene) se pomocí ostrých nožů a dlátek vyhlubují místa, které se nemají tisknout, kresba je tedy vyvýšená a po nanesení barvy ji lze otisknout. (Pozn.: Proč ne dřevoryt?)

Základní literatura o grafických technikách

KREJČA, Aleš. Grafické techniky. 2. vyd. Praha: Aventinum, 1994. Umělcova dílna.

BALEKA, Jan. Výtvarné umění: výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika). Dotisk 1. vyd. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1909-7.

KUBIČKA, Roman a Jiří ZELINGER. Výkladový slovník: malířství, grafika, restaurátorství. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-9046-7.

VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví – knihtisk a jiné grafické techniky – tiskaři, nakladatelé, knihkupci – ilustrátoři a kartografové – literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy – knižní vazba, knižní obchod. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-312-7.


Pozn. Proč ne dřevoryt (xylografie)