- Jako kanonický tvar jména jsme zvolili řecký tvar, jako druhé jméno je latinská verze v závorce. Př. Zeus (Iuppiter), Athéna (Minerva), Artemis (Diana), Héraklés (Hercules)
- V případech, kdy je řecká verze jména velmi podobná latinské formě, používáme pouze řecké jméno. Př. Argos (lat. Argus)
- Počeštěné jméno řeckého tvaru i latinského tvaru používáme podle hesla v Zamarovském, popř. podle subjektivního jazykového citu. Př. Héra (Iuno) namísto řeckého Héré, Afrodíta (Venuše) namísto Afrodíté (Venus).
- U alegorických postav upřednostňujeme latinskou verzi, v závorce uvádíme český ekvivalent př. Abudantia (Hojnost).
- U jmen označující více osob volíme řecký nebo latinský tvar, v závorce český ekvivalent. Př. Kentauroi (Kentauři), Lapithai (lapithové). Tam, kde to není možné nebo by to bylo neobvyklé, používáme český tvar – př. Minyovny.
Jména používaná v textu popisu ilustrace/obsahu ilustrace
- Alespoň jednou v textu používáme kanonický tvar a latinský ekvivalent př. Zeus (Iuppiter), aby se postava dala fulltextově vyhledat, dále skloňujeme podle Zamarkovského/Mertlíka. Př. Proměna Dia v zlatý déšt. Artemidiny družky.
Postupně ke každé postavě, která se v databázi vyskytne, dopisujeme její stručnou charakteristiku a verše Proměn, kde je v textu Ovidia zaznamenána. Plánujeme dále přímý odkaz, který vás zavede na digitalizované stránky českého překladu Proměn.
Konzultovaná literatura:
ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 6. uprav. vyd. Praha: Brána, 2005. ISBN 80-7243-266-4.
OVIDIUS. Proměny: (Metamorphoses). 2., přeprac. vyd. Přeložil Rudolf MERTLÍK, přeložil Ivan BUREŠ. Praha: Svoboda, 1974. Antická knihovna.
OVIDIUS. Proměny. Druhé, přehlédnuté vydání. Přeložil Ferdinand STIEBITZ. V Praze: Jan Laichter, 1942. Laichterova Sbírka krásného písemnictví.